Již 4 roky trvá pevné přátelství mezi dvěma obcemi se jménem Poběžovice. Na jedné straně se jedná o naše Poběžovice, ty u Domažlic a na straně druhé jsou to Poběžovice u Holic. Naše obce sice dělí velká vzdálenost, okolo 300 km, ale to nám nebrání se minimálně jednou do roka potkat a probrat vše, co nám leží na duši.
I letos tomu nebylo jinak. První letošní setkání proběhlo na poběžovickém ročníku Chodské ligy v disciplínách TFA, který se konal na poběžovickém náměstí, a Poběžovice u Holic dokonce do závodu nasadily dva borce, kteří ukázali, že se toho v žádném případě nebojí. V září jsme odjeli do Pardubického kraje zase my, abychom se zúčastnili 125. výročí od založení sboru dobrovolných hasičů v Poběžovicích u Holic a slavnostního žehnání novému praporu, který poběžovický sbor taktéž obdržel.
Tentokrát jsme vyrazili již v pátek, abychom byli na sobotu odpočatí. Bohužel, dopravní situace nám moc nepřála a tak jsme dorazili něco kolem desáté hodiny večerní. I tak se nám dostalo krásného přivítání. Znáte to, když se potkají po delší době dva staří kamarádi, zde je to naprosto stejné.
V sobotu nás ale již čekal nabitý oficiální program. Dopoledne jsme absolvovali slavnostní průvod obcí, dále jsme vyslechli projevy a poděkování. Je nutné zmínit, že se jednalo o 2. setkání všech obcí s názvem Poběžovice, tudíž byl přítomen i starosta našeho města Hynek Říha, samozřejmě starosta obce Poběžovice u Holic a strůjce celého setkání Vlastimil Voříšek a starostka obce Poběžovice u Přelouče Sylva Káčerová. Mezi obcemi došlo k předání plaket s logem setkání obcí, které jsou vyhotoveny z broušeného skla a jsou opravdu krásné. I my, jakožto hasiči jsme obdrželi tuto plaketu, dále pamětní medaili k výročí založení sboru a dále pamětní list, který nám věnovalo Okresní sdružení hasičů Pardubického kraje. Děkujeme, je to pro nás velká čest a vážíme si jí. V jednu hodinu odpoledne se ale již rozeběhla „tradiční soutěž v netradičním požárním útoku“ a my jsme na startovním poli opět nemohli chybět, i když letos to bylo trochu jiné. Jelikož s námi byly i některé manželky a hlavně děti, udělali jsme smíšenou kategorii MIX, kterou jsme jako jediné družstvo naprosto ovládli. Večer již pak proběhla na hřišti zábava s kapelou DROPS, kteří hráli naprosto skvěle.
V neděli jsme společně se všemi posnídali a pomalu jsme se odebrali na cestu domů, kterou jsme zpestřili návštěvou hasičského muzea v Kočí u Chrudimi, spojenou s výborným obědem.
Co říci závěrem? Snad jen, že jsme rádi a vděční za to, že můžeme udržovat taková přátelství. Hasičská práce je jedna věc, která nás spojila, ale dnes to není jen o tom. Z mnohých z nás se za tu dobu stali přátelé, kteří se mohou kdykoliv navštěvovat, pomoci si navzájem s řešením problémů a těšit se z dosažených úspěchů. A věřte, jak naše přátelství s německým FFW Weiding, tak přátelství s SDH Poběžovice nedokládá žádná smlouva, žádný další předpis, kvůli kterému by bylo „nutno“ přátelství udržovat. Jen na naší svobodné vůli záleží, jestli budeme pokračovat. S FFW Weiding si letos připomínáme výročí 10 let a já věřím, že i v tomto případě to bude již „napořád“.
